2020-05-03 - Nemůžu opravit jednu součástku, nemám doma pájecí stanici
2020-05-03 - Nemůžu opravit jednu součástku, nemám doma pájecí stanici
Veškerá elektronika funguje na magický dým ukrytý v součástkách. Pokud dým unikne, součástka přestane fungovat.
A když je pak potřeba ji vyměnit, tak to nejde bez extra drahého zařízeni, nebo jde?
To jsme se na jednom internetu bavili o odpálené součástce a padnul více méně podobný názor. Plus přibyla debata o tom, jak je jakási páječka nepoužitelný klump, protože hrot nejde ocínovat (teda padlo pokovit a já se podivil, zda není ten hrot už z výroby kovový dost) - a když ho orvou pilníkem až na měď, tak pak zase hrozně ubývá.
G> Proc chces pokovovat hrot, on neni kovovy uz z vyroby dost? Ja tim mam odpajeho par tisic spoju, zatim na nem cin nedrzi, jsem tomu rad a povazuju to za znak rozumne kvality ...
G> (Teda pri pajeni se na nej nachyta nejruznesi bordel, ale staci lehce otrit o vlhkou houbicku a je zase stejne cisty jako novy a zadny cin na nem. Pri pajeni kdyz dam na tu plosku na konci pajku, tak tam ta kapka drzi, kdyz to dam k medenemu spoji a nozicce, tak kapka vesele stece - takze to tam nechyta ve smyslu ze voda nechyta na sklo - kapka se udrzi, dokud ji necim nestahnu, pak to zustane v puvodnim stavu, nanejvys staci lehce pretrit)
G>Ale proc? Pocinovani znamena, ze se ti cast toho hrotu rozpusti v cinu, cim se ti jednak meni (zhorsuje) kvalita cinu, jednak ti hrot ubyva a meni tvar a uzittek z toho veskery zaddny, zato skody ddost. Proto se taky ta med v hrottu (co dobre vede teplo) potahuje jinym kovem, aby to odolavalo cinu. A tuto pracne nanesenou vrstvu pak kolegove pracne obrousili, aby ziskali horsi vlastnosti, odpovidajici prehistorickym pajeckam, ktere to lepe neumely, nez prisly "vecne hroty" a pak se divi, ze je to stejne blbe, jak ty prehistoricke pajecky ... OMG WTF!
X> no pocinovat. cin je taky kov. a to i ve slitine se stribrem nebo olovem ;)
X> Bavim se jen a pouze o tom, ze na lidl pajecce nedrzi pajka. K cemu je to dobre ? Mozna je to otazka presvedceni ale treba me dost vadi kdyz mi cin pred pajeckou uhyba. takze si nenaberes kapku a tak.
X> Jako jestli si to chces zkusit rad te s tim necham zapajet smd challenge, mozna kdyz udelame video a dame ho na brmlab tak ti lidl tu pajku da zadara :D
X> Kdyby to na tom hrotu drzelo, nikdo by nic nebrousil. (hele videl jsi tu pajku irl ?)
G> Lidlovskou ne, Aten 936 mam doma, takhle vypada hrot po asi tisicovce spoju - skoro jako novy
G> a cin a kalafunu a tak jsem z toho cistil jen otrenim o mekkou vlhkou houbicku, zadny drhnuti, zadne stopy po cinu, i opalene PVC a jine plasty odpadaly a zbyla jen ta spina ve stredni casti.
G> Fakt je, ze cin neuhyba (jako treba kapicky rtuti na skle ci voda na rozpalenem zeleze), ale ani nedrzi.
G> A pajim tak, ze hrotem ohreju vyvod a pad a dam tam trubicku cinu a on tam kus stece. Nebo obddobynm zpusobem ocinuju pad a SMD soucastku do toho ponorim a pockam, az to vyvzlina. Proste jiny pristup nez s pistolovkou.
X> tak jsi ale pak úplně někde jinde. Já se ale pořád bavim o tý z lídlu a protože zkušenost mam nejednu a zároveň jsem někdě viděl podobnou diskusi přihodil jsem hacky jiných (to broušení). Protože i blbá páječka je lepší než žádná když to zapneš jednou za uherák a už jí máš.
G> OK, dam jednu z OBI, asi to bude podobny kalibr (tady ta sama z hornbachu https://www.hornbach.cz/shop/Elektricka-pajecka-CFH-E-60/915151/artikl.html ) Regulaci pro jistotu nema vubec, furt to pece na plno, rozehriva se jednu vecnost a pak pali i ten tistak pod tim, takze to slabe lupe kdykoli ji necham na jednom miste moc dlouho. A neplacte, muzete si za to sami, to vy jste me k tomu dohnali.
Je to hrozna piplacka, ale krome toho, co bylo v ty krabici (vcetne pajky) jsem pouzil jen drzak, lupu a dve pinzety. (a i kdyz by to chtelo, tak ani kalafunu na pajeni nebo lih na nasledne ocisteni ne)
Jo, je to poleno a priserne prepaluje, chtelo by to tak 190-210C, ne 460C - to uz pali i ten tistak
1206 - pohoda:
0805 - no jde to:
0603 - Trochu to trci do prostoru, ale vede dobre:
jedna a druha strana po dopajeni
a porovnani velikosti (ten prvni 0603 jsem opravil)
A samozrejme test na zaver - meril jsem odpor mezi pady tech dalsich v sade, seddel +/- 10% od souctu nominalnich hodnot tech SMD odporu - takze v norme, zjevne to funguje jak ma a i cinani dodrzeli toleranci :)
A byl bych mnohem radeji, kdyby se ten cin na ten "hrot" neblemcal a zdrhal pred nim :-/
Podle obrazkovych popisku pro negramotne uz to pry na elektroniku neni, ale na pocitace jo, stejne jako na draty >1.2mm^2 a hracky a plechy >0.5mm ale na lampy jeste ne (to asi maj na mysli jako ty mosazny konstrukce). Jo, na silove draty a okapi (https://www.bugemos.com/?q=node/153 ) jsem to kdysi kupoval, abych si nenicil veci na elektroniku
Podobná věc o pár let později
Dotaz: Pájecí hroty 22.11.24 16:32
Dobrý den, poprosím o radu,zakoupil jsem pájecí hroty,jsou to ty co se dávají na topné tělísko a upevnují se pomocí matice.Problém je,že se na nich vůbec nechce chytat cín.Zkoušel jsem jich více,situace je stejná a to i na jiné pájce.Lze prosím tento jev nějak odstranit?Děkuji.
Moje reakce
Že se na ně cín nechytá je správně a je to tak speciálně uděláno aby se na ně nechytal. Pájí se tím jiným stylem než kdysi s trafopájkou.
Když jsem tak před půl stoletím začínal s elektronikou, tak jsme měli pistolové trafopáječky, kde se namotala smyčka z měděného drátu, důkladně se pocínovala, pak se napojila cínem a za průběžného mačkání a pouštění tlačítka (aby se to nepřepalovalo ani nevystydlo) se pak ten cín nablemcal na pájené místo a s trochou štěstí se tam i vymodeloval nějaký rozumně vypadající spoj. A po nějaké době se ten drát přepálil, protože ho to namáčení v cínu postupně rozpustilo, takže se motal další. Teplota se posuzovala od oka, podle toho, jak se ten cín tam šmrdolil, asi tak na stupnici neteče, teče ale chladne moc rychle, teče a funguje, přepaluje se. Nastavovala se rychlostí a dobou mačkání spouště, protože ta páječka uměla jen dva stavy - nehřeju a přepaluju, nic jiného mezi tím.
Ale věda a technika se nezastavují a kráčí pořád dál, takže jsem se přez pár dalších kroků dostal k pájecí stanici T12 http://vi.aliexpress.com/item/32945257770.html, která za pár stovek poskytuje nastavení teploty hrotu, kalibraci pro spoustu různých hrotů (používám většinou jen tak 3-5 nejoblíbenějších, pokud nechci něco zvláštního), krátkodobý boost teploty (nastavitelný o kolik víc to má být) a pájím s tím kde co, od 2mm měděných drátů až po věci, co mají 100 nožiček, širokých 0.22 mm a s mezerama 0.27 mm.
Jenže tady už se používá modernější přístup, kdy ten hrot na sobě nemá držet co nejvíc cínu, aby bylo čím pájet, ale má prostě hřát a cín se dodává až do místa pájení (trubičkou s průměrem podle potřeby) a na hrot se neblemcá. I pokud někdy z nějakých důvodů člověk ten cín někam na tom hrotu nese (na těch velkých a placatých), tak po přiložení má ten cín z toho hrotu sklouznout všechen pryč, stejně jako řídká polévka ze lžíce. Některýma hrotama jsem už udělal tisíce kontaktů a stále jsou čisté a fungují. Jen ten držák je o centimetr výš oblemcaný nějakýma připečeninama, které tam ale ničemu už nevadí, protože ta část se nepoužívá a možná je na ní i už jiný povrch. Ale nedřu to z toho dolu, tenká vrstvička nevadí a tlustší se sama sloupne. Veškeré čištění dělám jen otřením zatepla o namočenou houbičku, jen při velkém znešištění to jemně zabodnu do měděné drátěnky (nikoli železné, nechci si to poškrábat a znehodnotit).
Teplota se nastaví na té stanici a ono ji to rychle dosáhne a udržuje. Teploměr je většinou přímo v hrotu, nebo co nejblíž, aby to mělo co nejrychlejší reakci. Při používání to tu teplotu drží v rozsahu pár stupňů celsia. A dá se to kalibrovat pro každý hrot. Boost slouží pokud mezi řadou spojů chci něco naopak odletovat a ono je to třeba ještě připojené v rozlité zemi (čili chladiči), nebo v podobných případech a po chvilce sám skončí (dá se nastavit za jak dlouho). A taky se dá nastavit po jaké době nepoužívání to přejde do šetřícího režimu, kdy to hřeje jen na nějakých 100°C a probere se to pohybem toho pera (čili když s tím manipuluju, tak to neusne). Ta nastavitelná teplota je hrozná výhoda, protože pak jsou spoje jeden jako druhý perfektní, dobře prohřáté a nepřepálené.
Hrot je dělaný z mědi, která vede teplo dobře a rychle (ale rozpouští se v cínu, což škodí jí i tomu cínu), potačené ochrannou vrstvou, která se v cínu nerozpouští a cín na ní zbytečně neulpívá. Naopak uvnitř to má buď zamontovaný teploměr, nebo dutinu pro něj, aby byl co nejblíž místu, kde se pájí. A pak je tam většinou ještě pár dalších vrstev pro zpevnění a jiné pokročilé funkce.
A ta koncepce je, že přiložím nahřátý hrot ke spojovanému místu a přiložím k tomu místu i cínovou trubičku. Pro hrubší práce tlustší, pro jemnější tenčí. Takže se spojované místo začne nahřívat společně s tím cínem, po dosažení teploty tavení tam ten cín skápne na prohřátý kov a pškně se rozleje a navzlíná kam má a pak se ten hrot zvedne (trubička odkápla sama, tak se jen oddálí) a už se to dál neprohřívá, takže teplo do součástky jde jen hodně omezenou dobu a sničuje se rizoko jejích poškození. U větších součástek (jako integráčů) to teplo ani dovnitř pořádně nedorazí, protože se to teplo vede pomalu a po cestě to chladne. Takže i když tomu třeba pájím těch 100 nožiček po sobě, tak celou dobu na tom pouzdře držím prst a nepálí to.
A podobně se to teda dá dělat i s mnohem horší technikou, když nemám na pájecí stanici za 15 stovek, tak vezmu nejlevnějsí pájedlo z nějakého lídlu, obi, nebo jiného hornbachu za 4 stovky, nebo tak a postupuju stejně. Dají se tak dělat i docela velká zvěrstva, viz http://micro-corner.gilhad.cz/blog/2020/2020-05-03-nemuzu-opravit-jednu-soucastku-nemam-doma-pajeci-stanici.html :)